Mistr světa je jen jeden, ale co ti druzí? – díl 3.

 Miguel Najdorf se narodil 15.dubna 1910 v polském městě Grodzisk Mazowiecki do židovské rodiny jako Mojsze Mendel Najdorf. Podle biografie jeho mladší dcery Liliany (* 1952 ) ho doma nazývali „Mikel“. Byl nejstarší z pěti dětí Gdaliku a Raisy Najdorfových. Šachy se naučil ve 12. letech,  kdy navštívil dům houslisty Rubena Friedelbauma. Mladého Mikela hra okamžitě uchvátila , četl pro něj všechny dostupné knihy o šachu a brzy předčil svého učitele. Tam ho objevil polský mistr Dawid Przepiórka a později Savielly Tartakower, kterého Najdorf po celý život nazýval svým  učitelem. Ti pozvedli Najdorfovu úroveň hry na takovou úroveň , že již ve 20.letech se stal mezinárodním mistrem a o dva roky později dokonce dokázal remizovat s mistrem světa Alexandrem Alechinem!

V roce 1930 sehrál partii, která je dodnes nazývána jako „Polská nesmrtelná“.Oproti častým tvrzením (včetně Jana Kalendovského) se partie nehrála v roce 1935, ale v již v roce 1930, kdy byla 1.listopadu publikovaná v polském tisku Dzieň Polski, jak doložil polský šachový historik Tadeusz Wolsky. Wolsky navíc prokázal. že Najdorf i jeho soupeř Glucksberg se zúčastnili ve Varšavě turnaje 10. hráčů , který skončil v lednu 1930, kde  Najdorf opravdu tuto partii v sehrál.

 

V dalších letech sehrál mnoho turnajů , ve kterých se umístil vždy na předních místech a poprvé porazil i svého učitele Tartakowera. V letech 1935 – 1939 hrál za Polsko na šachových Olympiádách. V srpnu 1935 hrál 3. šachovnici , s výsledkem +9 -2 =6, v dalším roce na neoficiální Olympiádě pořádané Německou šach. federací v Mnichově (  +14 -2 =4), v r. 1937 na druhé desce na 7. Olympiádě ve Stockholmu ( +12 -2 = 4) a získal zlatou medaili.

Během 8.Olympiády v Buenos Aires v srpnu/září vypukla v Evropě 2. světová válka. A protože Najdorf byl stejně jako jeho spoluhráči v družstvu Polska  Tartakower a Frydman žid, byl pro ně návrat nemožný.Proto se rozhodl , stejně jako mnoho dalších šachistů , zůstat v Argentině. V roce 1944 mu bylo uděleno argentinské občanství.Na univerzitě studoval latinu, takže španělsky se naučil  rychle.Mluvil osmi jazyky – kromě rodné polštiny španělsky, anglicky, rusky,česky srbochorvatsky, holandsky a jidiš.Bohužel jeho rodina, která uvízla v Polsku – jeho žena, oba rodiče čtyři bratři byli zavražděni v německých koncentračních táborech …..

Po skončení války se v Evropě rychle obnovil šachový život a tak již v r. 1946 na turnaji v Groningenu (vyhrál Michail Botvinnik) Najdorf dělil 4.-5. místo s maďarským velmistrem László Szabó s 11,5 / 19). Poté vyhrál turnaj v Praze (+9 – 1 = 3) před Trifunovičem, Stoltzem, Gligoričem  a Janem Foltysem. Následovalo mnoho turnajů , které ho povýšily mezi absolutní světovou špičku, ačkoli nebyl šachovým profesionálem. Živil se prodejem životního pojištění ! Podle Chessmetric byl tehdy zařazen jako světová dvojka mezi lety 1947 – 1949.

Na základě jeho úspěchů byl nominován do turnaje o Mistrovství světa v r.1948 . Rok před tím vyhrál kvalifikační turnaj v Praze s převahou 1,5 bodu. Přesto ale pozván nebyl. V účasti mu zabránila politika….Sovětská šachová federace vyvinula obrovský tlak na pořadatele a nakonec na turnaj protlačila Michaila Botvinnika.

V roce 1950 byl Najdorf inaugurován FIDE jako mezinárodní velmistr. Ve stejném roce hrál v Kandidátském turnaji v Budapešti, kde nakonec skončil na 6. místě. Nikdy se mu pak již nepodařilo kvalifikovat se do turnaje kandidátů….. Vyhrál však mnoho důležitých turnajů , jako na př. Mar del Plata (1961), Havana (1962), hrál v letech 1963  a 1966 na obou turnajích Piatigorsky Cup. Těsně před svými 60. narozeninami byl nominován do družstva světa v zápase proti SSSR, kde ve dvou partiích s Talem hrál nerozhodně 1 : 1.

Na 19. Olympiádě porazil na 3.šachovnici i budoucího mistra světa R.J.Fishera. Partiář z tohoto souboje jsem objevil na internetu .Radost z něj asi budou mít hráči, kteří škrábou stejně , jako tito velikáni.  :-)))

Najdorf zůstal aktivním hráčem do konce svého života. Vyhrál Jihoafrický Open, ve věku 69 let skončil na 2. místě v Buenos Aires  za Bent Larsenem , ale před bývalými mistry světa Petrosjanem a Spasským. Ve své kariéře hrál – jako jediný – proti všem mistrům světa od Capablancy , po Kasparova.

Zcela výjimečným byl Najdorf i v simultánní hře: Na př. v roce 1943 hrál proti 202 soupeřům, s výsledkem + 182 -4 = 12. Stejně tak hrál výtečně naslepo – v Sao Paulo hrál současně s 45. soupeři – výsledek + 39 -2 =4 je opravdu úctyhodný, zvlášť když celá simultánka trvala skoro 24 hodin !!!. Tento jeho výkon byl dlouho rekordem. Překonán byl až v roce 2011. V neposlední řadě je nutné vzpomenout na jeho příspěvek do teorie: Každý jistě zná Najdorfovu variantu Sicilské obr.

21.srpna 1977 mu zemřela jeho druhá žena Adela na rakovinu střev,když před tím Najdorf oslovil ty nejlepší americké onkology, ale nemoc již byla rychlejší… Krátce po její smrti se  Najdorf znovu oženil a to s nejlepší kamarádkou své zemřelé ženy Ritou. U Rity se ale později vyvinula Alzheimerova nemoc. Najdorfa postihl v r.1966 v Seville těžký infarkt a byl mu voperován kardiostimulátor. Když se vrátil do Argentiny zjistil, že Rita byla mezitím hospitalizována v nemocnici pro střevní blokádu. Stačil ji ještě navštívit v nemocnici , ale ona pak nečekaně příští den zemřela….

Najdorf  zemřel l 4.července 1997 ve španělské Malaze….


 

 

 

 

 

Neznámý Lasker ….

  Nepochybuji, že všichni šachisté znají jméno  2. mistra světa Emanuela Laskera. Jméno Edward Lasker však znají pouze šachisté, kteří se věnují nejen praktické hře, ale  i historii svého koníčka.  Pokusím se vás s ním trochu seznámit:

Edward Lasker se  narodil jako Eduard 3. prosince 1885 ve městě Kempen  (provincie Velkoněmecké říše , nyní Polsko). Studoval v Breslau a poté  na Technické universitě v Charlottenburgu ( Berlín). Tam v roce 1909 obsadil 3. místo na šampionátu Berlína. Z profesionálních důvodů se přestěhoval do Londýna. V  roce 1911 publikoval svoji první (a nejznámější) knihu „Strategie šachové hry“. V roce 1945 byla kniha revidována a vydána pod názvem „Moderní šachová strategie. V roce 1914, krátce před vypuknutím 1. svět.války Lasker emigroval do Spojených států, kde našel práci jako elektrotechnik v Chicagu.  V USA si nechal patentovat několik vynálezů, z nichž nejvýznamnější byla elektricky ovládaná pumpa k odsávání mateřského mléka. Mezi léty 1916 a 1921 vyhrál 5x americké mistrovství, poté mu bylo uděleno americké občanství. V roce 1954 se jako hostující hráč zúčastnil a vyhrál národní mistrovský turnaj v Mexiko City. Byl prezidentem Marshallova šachového klubu a až do své smrti 25.března 1981 členem představenstva tohoto klubu.

Edward Lasker byl na  vrcholu šachové dráhy ve 20. letech minulého století, ale nikdy se nestal profesionálem. Byl přítelem světového šampiona Emanuela Laskera. Dlouho se vedla i diskuze o tom, zda jsou v nějakém příbuzenství. Edward Lasker ve svých vzpomínkách na turnaj v New Yorku 1924 napsal: „Nezjistil jsem, že jsme ve skutečnosti příbuzní, dokud mi Emanuel Lasker krátce před svou smrtí neřekl, že mu někdo ukázal rodokmen rodiny Lasker, kde jsem v jedné větvi našel svoje jméno….. „ Pro podobnost jmen byly prokazatelně některé jeho partie připisovány Emanuelu Laskerovi.

Světová šachová federace FIDE mu v roce 1963 udělila titul International master  (IM). Nejvyšší ELO (podle dnešních výpočtů) dosáhl v roce 1924 v srpnu  . Výkon 2583 je na tu dobu skutečně úctyhodný.

Z jeho šachové dráhy musím jako první představit jeho nejlepší partii, která se dá beze zbytku zařadit mezi „nesmrtelné“ . Lasker ji sehrál v londýnském šachovém klubu 29.října 1912  proti George Alanu Thomasovi a vytvořil (díky slabší hře soupeře) jednu z nejkrásnějších šachových kombinací historie. Samozřejmě ji uvádím jako první:


 

 

 

 

 

V Nekoři se sešlo 46 blicařů !

 V loňském roce se hrál díky agilnímu  šachovému oddílu Sokola Nekoř pěkný bleskový turnaj. Po jeho ukončení pořadatelé slibovali , že se turnaj stane tradičním a letos tento slib začali uskutečňovat. Dnes se hrál 2.ročník a na startu se sešlo 46 hráčů a hráček nejen z okolí, ale i ze Starého Města u Uh.Hradiště, Hustopeče,Polabin nebo Jičína atd.

Pro nemoc jsem se bohužel turnaje nemohl zúčastnit, ale podle zpráv, které mi volali někteří hráči, vše proběhlo bez problémů. Hrálo se tempem 5 minut na partii a 15 kol. 1.  místo nakonec získal specialista na podobné turnaje, „starý harcovník“ Franta Vrána ( na fotografii) ze Starého Města se ziskem 14 bodů (!!) před stále se lepšícím Matějem Kupsou z Lanškrouna  se 12. body . Na 3. místě skončila mezinárodní mistryně Věra Medunová z Hustopečí 11 , dále Martin Šmajzr (Ústí n.Orl.) 11 a velké překvapení Míra Cimprich z Horní Čermné 10 bodů. Z domácích hráčů skončil nejlépe na skvělém 14. místě  Petr Langr s 8.body, dále na   21.místě David Beneš 7,5 a na 23.místě pan Vohník. Z hráčů Mistrovic byl 15. Lukáš Bouchal 8 , společně s 16. M.Řehákem, 18. Broňa Špindler, 20.Kuba Ježek,24. Janota atd.

Organizátorům turnaje lze jen poděkovat a popřát , aby se turnaj stal opravdu tradičním místem, kde by se rádi scházeli k přátelským bojům hráči ze všech koutů Čech a Moravy a snad i z blízkého Polska! Díky a hodně štěstí přátelé!


 

Mistr světa je jen jeden- ale co ti druzí ? – díl . 2

5. prosince 1872 se v Somervill,  v americkém státě Massachusetts narodil Harry Nelson Pillsbury . Šachy se naučil ve Philadelfii , kam se jeho rodina přestěhovala v roce 1898. O dva roky později  porazil v New Yorku  silného hráče H. N. Stoneho.  V roce 1890 , již jako místní hvězda si zahrál 2 partie s mistrem světa Wilhelmem Steinitzem , ovšem ten mu dával výhodu pěšce . Pillsbury působil na šachovém nebi jako meteorit  a záhy neměl  v New Yorku žádného konkurenta, který by se ho odvážil vyzvat. Proto se ho ujal šachový klub v Brooklynu a v roce 1895 mu sponzoroval  jeho cestu do Evropy, aby se mohl zúčastnit mezinárodního turnaje v anglickém Hastingsu, ve kterém hráli všichni nejlepší hráči té doby. Ke všeobecnému překvapení vyhrál 22.letý Pillsbury celý turnaj, když  na dalších místech skončili mistr světa Emanuel Lasker, exmistr světa Wilhelm Steinitz, Čigorin, Gunsberg, Tarrasch, Schlechter, Janovski atd.

Dynamický způsob hry Pillsburyho po celý turnaj slavil úspěch i v dalších turnajích, kterých se zúčastnil. Na př. v St. Petersburgu v r. 1895 nebo i další turnaj 1895/96 tamtéž, kde v  turnaji hráli hráči systémem každý s každým 6x , kromě Pillsburyho také Čigorin, Lasker, Steinitz, a Tarrasch/v průběhu turnaje vzdal). V polovině turnaje vedl Pillsbury 6,5 před Laskerem 5,5 , Steinitzem 4,5 a Čigorinem 1,5  , ale byl stižen silnými bolestmi hlavy a ve druhé polovině už získal pouhých 1,5 bodu. Turnaj pak skončil vítězstvím mistra světa Laskera 11,5 z 18 partií před Steinitzem 9,5, Pillsbury 8 , Čigorin 7. Je velmi pravděpodobné, že již před turnajem se u něj projevila nákaza syfilisem, která způsobila silné zhoršení zdrav.stavu, tím i rychlý pokles výkonnosti a  duševního stavu.I přes špatné zdraví dokázal porazit v roce 1897 amerického šampiona Jacksona Showaltera a vyhrát americký šampionát. Titul pak držel až do své smrti. Vážná  nemoc mu zabránila , aby mohl realizovat celý svůj potenciál….. Nemoci pak podlehl v nemocnici ve Philadelphii 17. června 1906. Je pohřben na Laurel Hill Cemetery v Readingu, stát Massachusetts – USA.

Pillsbury byl (mimo jiné) velice silným hráče v šachu naslepo! Jeho nejlepším výkonem v této disciplině byla hra proti 22. soupeřům v Moskvě r. 1902, ovšem opravdu mistrovský kousek předvedl proti hráčům mistrovského turnaje v Hannoveru v roce 1902, kdy proti všem 21. účastníkům hrál současně naslepo s výsledkem + 3 , – 7 ,  = 11 .Dokázal dokonce hrát  partie naslepo a současně karetní hru whist.

Několik partií, uvedených níže vám dokonale ukáže mistrovství  tohoto šachového genia…

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

 

 

 

 

 

 

 

KP II – východ 10. a 11. kolo

 Včera a dnes se navzdory koronavirové krizi dohrála poslední 2 kola soutěže. V podstatě šlo pouze o postupujícího do KP I. V posledním kole muselo družstvo Ústí n.Orl. „B“ čekat jak si se situací poradí Svitavy, kterým stačilo k postupu vyhrát doma s Dolní Čermnou minimálně 5 : 3 , což se jevilo jako snadný úkol. A i když nastoupily doma ve slabší sestavě než obvykle, nakonec se „dílo“ podařilo a vyhrály přesně tím potřebným výsledkem. (Sic !) Ale postupně:

Výsledky sobotního 10. kola: Dolní Čermná 3 : 5 Kunvald , Řetůvka 3 : 5 Mor. Třebová , Mistrovice 4 : 4 ČeskáTřebová, Letohrad „B“ 3 : 5 Ústí n. Orl. „C“ , Horní Čermná 1 : 7 Ústí n.Orl. „B“

Výsledky nedělního 11.kola: Ústí n.Orl. „C“ 6 : 2 Horní Čermná , Česká Třebová 4 : 4 Letohrad „B“ , Mor.Třebová   4 : 4 Mistrovice , Kunvald 3,5 : 4,5 Řetůvka a Svitavy 5 : 3 Dolní Čermná .

Nad některými výsledky by neznalý situace mohl s podivem zakroutit hlavou, ale dalo se předpokládat, že některé kluby už o vážný boj  zájem mít nebudou. Děje se to i v mnohem vyšších soutěžích….

Do KP I. tedy postupují Svitavy, kterým přeji hodně úspěchů a sestupující Dolní Čermné zase brzský návrat do soutěže.

 

Krajská soutež – sever-10.kolo

    Dnes byly zápasy 10.kola dohrány všechny skupiny Krajské soutěže Východočeského kraje. Ve skupině „Sever“ , kde bojovala družstva našeho regionu skončily zápasy takto:

Kunvald „C“ 3,5 : 1,5 Horní Čermná „B“ , Kunvald „D“ 2,5 : 2,5 Žamberk „B“ , Jablonné n.Orl. 2,5 : 2,5 Červená Voda, Lanškroun „C“ 3,5: 1,5 Nekoř  a Mistrovice „B“ 1 : 4 Ústí n.Orl. „D“

Družstvo Ústí n.Orl. vyhrálo soutěž naprosto zaslouženě. Bylo nejvyrovnanější a  mělo ve svém středu zkušené hráče. Jablonné n.Orl. si své místo určitě  zaslouží a Mistrovice těžily hlavně z letos vynikající formy Vaška Kristla – 7,5 b. z 9. partií, spolu s Pavlem Sysrem (4 ze 4) , Tomášem Bouchalem – 4 z 5.  a doyenem soutěže Glöcknerem, letos 80 let. (6,5 ze 7. )  Bohužel většinou šlo o „písmenkové“ hráče, kteří nemohli hrát vždy společně. I tak se dá konečné 3. místo brát jako úspěch. Pozornosti si zaslouží 12 bodů nováčka soutěže, Sokola Nekoř, který bez jakýchkoliv zkušenosti houževnatě vzdoroval všem. Do dalších let přeji  tomuto oddílu ještě větší bojovnost  a radost ze hry i výsledků.!


Přeji všem hráčům pěkné prožití letošního léta, hodně zdraví a pohody a nashledanou zase u šachovnice v dalším ročníku šachových soutěží. Bohužel já už hrát nebudu – těžká nemoc a přibývající léta mi to už neumožňují. To ovšem neznamená , že udělám  s figurkami to, co vidíte na přiložené fotografii….   🙂 

 

Krajská soutěž- sever – 9.kolo

Nekoř před 100 lety …

Po dlouhé „Koronavirové dovolené“ jsme zase mohli zasednout k šachovnicím a vyzkoušet si kolik jsme toho zapomněli. Ono se vlastně nic nedělo, protože níž sestoupit nejde a o vítězi- ŠK Ústí n.Orl. „D“ – již bylo dávno rozhodnuto. Ale chuť zase si zahrát byla u některých hráčů velká.

Dnešní výsledky: Ústí n.Orl.D 2,5 : 2,5 Jablonné n.Orl. , Červená Voda 1 : 4 Kunvald „D“ , Žamberk „B“ – 2,5 : 2,5 Kunvald „C“ ,Horní Čermná „B“ 2,5 : 2,5 Kunvald „B“ a Nekoř 2 : 3 Mistrovice „B“

Zajímavý zápas se hrál v Nekoři, která nemohla postavit svého leadra, který je v lázních ,ale postavila ze soupisky hráče  č. 2 – 6 .Na 3.šachovnici hrál za domácí host z Mistrovic , Broňa Špinler, ale brzy po zahájení podepsal se soupeřem smír a spěchal za svými včeličkami. Mistrovicím chyběli dva nejúspěšnější tahouni Pavel Sysr a Vašek Kristl. Musel tedy nastoupit už rok nehrající Ruda Valenta a překvapil velice solidní hrou. Za  remizového stavu zápasu  přijal soupeřovu nabídku k remíze a čekala se výhra ode mne. Jenže já hrál nějak moc divně – neřkuli hloupě, a můj mladý soupeř odolával. Jenže ke znalostem koncovek se bude muset ještě dopracovat a tak když nevěděl co je vzdálená opozice králů , prohrál rychle pěšcovou koncovku . Byla to moje poslední soutěžní partie – nemoc mi už nedovoluje soustředit se a síly rychle ubývají.Ostatní boje skončily podle předpokladu a s tabulkou to  hnulo jen minimálně, jen Mistrovice se překvapivě probojovaly na  2. místo.

 


XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX