Dryády a Caissa

Dryáda se poprvé objevila v latinské básni Scacchia Ludus (1527) o vynalezení šachů olympskými bohy od italského
básníka a pozdějšího biskupa z Alby Marka Hieronyma Vidy ( asi 1485 – 1566). Podle básně byla hra vynalezena proto, aby pomohla nešťastně zamilovanému bohovi Martovi obměkčit dryádu jménem Scacchia.

V řecké mytologii jsou dryády lesní nymfy, bohyně nebo polobohyně – „hamadryády“, strážkyně stromů. Každý strom měl svoji dryádu, která zahynula spolu se stromem. Když někdo takový strom pokácel, stihl ho prý strašný trest. Je na př. známá báje o bezbožném králi Erysichthónovi, který dal porazit posvátný dub a připravil tak o život dryádu z družiny bohyně Demetér. Rozlobená bohyně pak přivolala boha hladu a ten bezbožného krále umořil.
Jméno Caissa dal dryádě anglický právník, indolog a šachový historik sir William Jones  (1746 – 1794) , který na základě Vidova díla napsal roku 1753 dvě didaktické básně Advertisement to  Caissa Caissa, or the game of Chess, podle kterých dryádu šachy natolik získaly,že se stala jejich neúnavnou propagátorkou. Původ slova Caissa lze patrně hledat v některých anglických dialektech , kde šachy (chess) bývají označovány jako kess, kessa nebo keissa.

Populárním se však jméno Caissa stalo teprve roku 1851, kdy byly Jonesovy básně  přeloženy do francouzštiny a v nákladu 100 výtisků vydány pro návštěvníky šachové kavárny Café de la Régence v Paříži.. Za múzu šachu pak prohlásil Caissu roku 1855 časopis Chess and Chess Players.

Sir William Jones byl zastáncem teorie  o vzniku šachů v Indii v 5. – 6. století a napsal o tom i historickou studii s názvem „On the Indian Game of Chess  (1790 – O indické hře v šachy).

Bohužel motto bohyně Caissy „Gens una sumus“  se v posledních letech stále víc a víc ze šachu a všeho okolo vytrácí …..