Mistr světa je jen jeden, ale co ti druzí? – díl 3.

 Miguel Najdorf se narodil 15.dubna 1910 v polském městě Grodzisk Mazowiecki do židovské rodiny jako Mojsze Mendel Najdorf. Podle biografie jeho mladší dcery Liliany (* 1952 ) ho doma nazývali „Mikel“. Byl nejstarší z pěti dětí Gdaliku a Raisy Najdorfových. Šachy se naučil ve 12. letech,  kdy navštívil dům houslisty Rubena Friedelbauma. Mladého Mikela hra okamžitě uchvátila , četl pro něj všechny dostupné knihy o šachu a brzy předčil svého učitele. Tam ho objevil polský mistr Dawid Przepiórka a později Savielly Tartakower, kterého Najdorf po celý život nazýval svým  učitelem. Ti pozvedli Najdorfovu úroveň hry na takovou úroveň , že již ve 20.letech se stal mezinárodním mistrem a o dva roky později dokonce dokázal remizovat s mistrem světa Alexandrem Alechinem!

V roce 1930 sehrál partii, která je dodnes nazývána jako „Polská nesmrtelná“.Oproti častým tvrzením (včetně Jana Kalendovského) se partie nehrála v roce 1935, ale v již v roce 1930, kdy byla 1.listopadu publikovaná v polském tisku Dzieň Polski, jak doložil polský šachový historik Tadeusz Wolsky. Wolsky navíc prokázal. že Najdorf i jeho soupeř Glucksberg se zúčastnili ve Varšavě turnaje 10. hráčů , který skončil v lednu 1930, kde  Najdorf opravdu tuto partii v sehrál.

 

V dalších letech sehrál mnoho turnajů , ve kterých se umístil vždy na předních místech a poprvé porazil i svého učitele Tartakowera. V letech 1935 – 1939 hrál za Polsko na šachových Olympiádách. V srpnu 1935 hrál 3. šachovnici , s výsledkem +9 -2 =6, v dalším roce na neoficiální Olympiádě pořádané Německou šach. federací v Mnichově (  +14 -2 =4), v r. 1937 na druhé desce na 7. Olympiádě ve Stockholmu ( +12 -2 = 4) a získal zlatou medaili.

Během 8.Olympiády v Buenos Aires v srpnu/září vypukla v Evropě 2. světová válka. A protože Najdorf byl stejně jako jeho spoluhráči v družstvu Polska  Tartakower a Frydman žid, byl pro ně návrat nemožný.Proto se rozhodl , stejně jako mnoho dalších šachistů , zůstat v Argentině. V roce 1944 mu bylo uděleno argentinské občanství.Na univerzitě studoval latinu, takže španělsky se naučil  rychle.Mluvil osmi jazyky – kromě rodné polštiny španělsky, anglicky, rusky,česky srbochorvatsky, holandsky a jidiš.Bohužel jeho rodina, která uvízla v Polsku – jeho žena, oba rodiče čtyři bratři byli zavražděni v německých koncentračních táborech …..

Po skončení války se v Evropě rychle obnovil šachový život a tak již v r. 1946 na turnaji v Groningenu (vyhrál Michail Botvinnik) Najdorf dělil 4.-5. místo s maďarským velmistrem László Szabó s 11,5 / 19). Poté vyhrál turnaj v Praze (+9 – 1 = 3) před Trifunovičem, Stoltzem, Gligoričem  a Janem Foltysem. Následovalo mnoho turnajů , které ho povýšily mezi absolutní světovou špičku, ačkoli nebyl šachovým profesionálem. Živil se prodejem životního pojištění ! Podle Chessmetric byl tehdy zařazen jako světová dvojka mezi lety 1947 – 1949.

Na základě jeho úspěchů byl nominován do turnaje o Mistrovství světa v r.1948 . Rok před tím vyhrál kvalifikační turnaj v Praze s převahou 1,5 bodu. Přesto ale pozván nebyl. V účasti mu zabránila politika….Sovětská šachová federace vyvinula obrovský tlak na pořadatele a nakonec na turnaj protlačila Michaila Botvinnika.

V roce 1950 byl Najdorf inaugurován FIDE jako mezinárodní velmistr. Ve stejném roce hrál v Kandidátském turnaji v Budapešti, kde nakonec skončil na 6. místě. Nikdy se mu pak již nepodařilo kvalifikovat se do turnaje kandidátů….. Vyhrál však mnoho důležitých turnajů , jako na př. Mar del Plata (1961), Havana (1962), hrál v letech 1963  a 1966 na obou turnajích Piatigorsky Cup. Těsně před svými 60. narozeninami byl nominován do družstva světa v zápase proti SSSR, kde ve dvou partiích s Talem hrál nerozhodně 1 : 1.

Na 19. Olympiádě porazil na 3.šachovnici i budoucího mistra světa R.J.Fishera. Partiář z tohoto souboje jsem objevil na internetu .Radost z něj asi budou mít hráči, kteří škrábou stejně , jako tito velikáni.  :-)))

Najdorf zůstal aktivním hráčem do konce svého života. Vyhrál Jihoafrický Open, ve věku 69 let skončil na 2. místě v Buenos Aires  za Bent Larsenem , ale před bývalými mistry světa Petrosjanem a Spasským. Ve své kariéře hrál – jako jediný – proti všem mistrům světa od Capablancy , po Kasparova.

Zcela výjimečným byl Najdorf i v simultánní hře: Na př. v roce 1943 hrál proti 202 soupeřům, s výsledkem + 182 -4 = 12. Stejně tak hrál výtečně naslepo – v Sao Paulo hrál současně s 45. soupeři – výsledek + 39 -2 =4 je opravdu úctyhodný, zvlášť když celá simultánka trvala skoro 24 hodin !!!. Tento jeho výkon byl dlouho rekordem. Překonán byl až v roce 2011. V neposlední řadě je nutné vzpomenout na jeho příspěvek do teorie: Každý jistě zná Najdorfovu variantu Sicilské obr.

21.srpna 1977 mu zemřela jeho druhá žena Adela na rakovinu střev,když před tím Najdorf oslovil ty nejlepší americké onkology, ale nemoc již byla rychlejší… Krátce po její smrti se  Najdorf znovu oženil a to s nejlepší kamarádkou své zemřelé ženy Ritou. U Rity se ale později vyvinula Alzheimerova nemoc. Najdorfa postihl v r.1966 v Seville těžký infarkt a byl mu voperován kardiostimulátor. Když se vrátil do Argentiny zjistil, že Rita byla mezitím hospitalizována v nemocnici pro střevní blokádu. Stačil ji ještě navštívit v nemocnici , ale ona pak nečekaně příští den zemřela….

Najdorf  zemřel l 4.července 1997 ve španělské Malaze….


 

 

 

 

 

Napsat komentář