Mistr světa je jen jeden, ale co ti druzí? – díl 4.

Samuel Reshevsky – 26.listopadu 1911 se v ruském (nyní polském)  městečku Ozorków u Lodže narodil židovským rodičům jako  6. dítě syn, kterému dali jméno Szmul.  Šachy se naučil ve 4. letech a již o rok později dokázal hrát simultánky proti dospělým a zkušeným hráčům. Na jaře r. 1917 hrál v Novém vídeňském šachovém klubu a partie ve velké většině vyhrával. Někteří přihlížející hráči (jak uvádí ve „Zlatých šachových časech“ Milan Vidmar) to pokládali za nějaký trik nebo dokonce podvod. Malý Samuel (jak mu začali říkat rodiče) zde porazil dokonce mistra  Siegfrieda Reginalda Wolfa. Rodina Reshevského se v roce 1920 rozhodla odcestovat do Spojených států, kde svoje úžasné schopnosti Samuel prezentoval mimo jiné i výhrou v regulérním turnaji nad Davidem Janowskym. V 9. letech porazil v simulánce proti 20.soupeřům důstojníky Vojenské akademie ve West Pointu výsledkem 19,5 : 0,5 ! Ve svém turné po Spojených státech sehrál  více než 1500 partií pouze v 8 byl poražen…..

 

Ve 20. letech se však Reshevsky   věnoval více studiu na Vysoké škole a až po jeho ukončení v roce 1923  se vrátil k turnajové hře, tentokrát již na nejvyšší domácí úrovni a poté i mezinárodní. Současně  studoval na University of Chicago ekonomii , kterou ukončil v roce 1933. Od roku 1935  se znovu účastnil mezinárodních turnajů a jedním z prvních velkých úspěchů bylo vítězství v anglickém Margate, kde porazil i mistra světa Capablancu !

 

 

O rok později v Nottinghamu ve hvězdném turnaji který vyhráli společně mistr světa Max Euwe a Reuben Fine 10/14 obsadil Reshevsky dělené 3. místo s Capablancou a Botvinnikem  9,5/14. V turnaji také hráli Lasker 8,5/14 , Aljechin 9/14 atd.  Následoval dvoukolový turnaj AVRO v roce 1938 , kterého se účastnili kromě Reshevského ještě Euwe, Fine, Capablanca, Botvinnik, Aljechin, Keres a Salomon Flohr. S výsledkem +3 -3 =8 se dělil o 4.místo. V turnaji se Dr.Euwe stal čtvrtým mistrem světa , kterého Reshevský porazil:

 

 

Vypuknutí 2. světové války  dramaticky změnilo šachové dění a ustaly veškeré mezinárodní turnaje. Po válce pak v roce 1946 zemřel stávající mistr světa Alexander Aljechin. Z toho důvodu se nemohl hrát žádný zápas o mistra světa a místo toho byl zorganizován turnaj, na který byl pozván i Reshevsky. V turnaji zvítězil Mikhail Botvinnik se 14. body ze 20. partií. Reshevsky získal 10,5 bodu, porazil však , jako jeden ze dvou hráčů  Botvinnika.

 

 

Reshevsky se rozhodl, že se turnaje kandidátů v roce 1950 nezúčastní, ale jeho výsledek v turnaji v roce 1948 mu zajišťoval účast v dalším kandidátském turnaji v Curychu v roce 1953.  Z 15. hráčů bylo 9 ze SSSR… Reshevsky skončil na 2. místě za sovětským šampionem Smyslovem. Až po mnoha letech vyšlo najevo, že všichni sověti dostali příkaz od KGB, aby svými výsledky pomáhali Smyslovovi, protože „americký žid nesmí za žádných okolností vyhrát“…..  Z jejich strany byly obavy, že by případný zápas Reshevsky – Botvinnik nemusel být pro sovětského mistra světa jasnou záležitostí. Jejich obavy potvrdil zápas SSSR – USA v roce 1955, ve kterém se tito hráči střetli na 1. šachovnici a Reshevsky nad Botvinnikem jasně dominoval.

 

 

Již nikdy nebyl Reshevsky tak blízko k zápasu o mistrovství světa jako v roce 1953 , zvlášť  když se na americké šachové scéně objevila kometa jménem Robert James Fischer. Od toho okamžiku ztratil Reshevsky svoji pozici nejlepšího amerického hráče.  Svoji první partii s Fischerem v roce 1956 Reshevsky vyhrál , poté sehráli spolu zápas,který skončil nerozhodně +2 -2 =7.  Ti dva se neměli příliš rádi –  snad v tom hrál roli velký věkový rozdíl nebo žárlivost staršího Samuela versus ambice  Fischera , kdo ví? Jejich rivalita byla  opravdu obrovská, někdy až groteskní. Je známý incident, kdy Fischer odmítl nastoupit k partii, protože to bylo podle něj příliš brzy na hraní šachu, jindy přišel k partii s Reshevskym o hodinu později, aniž by se omluvil atd. Reshevsky zase na turnaji v Buenos Aires v roce 1960 prohlásil : “ Klidně skončím na 19. místě, pokud Fischer skončí dvacátý…“ Tento turnaj Reshevsky nakonec vyhrál a Fischer byl  druhý. To bylo naposledy, kdy  na mezinárodním turnaji skončil Reshevsky před Fischerem. Přesto však oba byli schopni jeden druhého uznávat jako vynikajícího hráče. I přes obrovskou rivalitu Fischer staršího šampiona velmi respektoval a v šedesátých letech uvedl, že Reshevsky byl v polovině padesátých letech nejsilnějším hráčem na světě.

 

Reprezentoval USA na osmi šachových Olympiádách. V roce 1937 družstvo USA turnaj vyhrálo, v r.1974 obsadilo 3. místo. V roce 1970 byl Reshevsky nominován  do zápasu SSSR – „Zbytek světa“ a na 6. šachovnici remizoval 1,5 : 1,5 se Smyslovem. Během své kariéry hrál s 11. mistry světa od Laskera po Karpova. Jediný se kterým se mu to nepodařilo byl Garry Kasparov. Sedm mistrů světa dokázal porazit – přesvědčili se o tom Lasker, Capablanca, Aljechin, Euwe, Botvinnik, Smyslov a Fischer. Reshevsky se ještě v roce 1991  zúčastnil turnaje veteránů v Moskvě proti Smyslovovi a dalším světovým esům minulosti.  Zemřel na infarkt 4. dubna 1992 …… Pohřben je na hřbitově Congregation Sons of Israel – Spring Valley – NY

Byl to skvělý poziční hráč, ovšem pokud se naskytla příležitost , dokázal propočítat a uskutečnit i krásné kombinace. Jeho největší slabinou však bylo hospodaření s časem.Během zahájení spotřeboval obrovské množství času a dostával se pravidelně do velké časové tísně, ve kterých občas chyboval. Jeho nedostatečné studium zahájení a s tím spojené časové tísně jsou pravděpodobně důvody, proč se, i přes svůj nesporný obrovský talent, nestal nikdy mistrem světa, což později sám připustil . V knize  GM Larry Evanse : „My 60 memorable games“ to autor uvádí stejně.

Přidávám ještě několik partií, včetně partie s Luďkem Pachmanem. Generace 60+ si určitě zavzpomíná a ti mladší se mohou poučit…..  🙂


 

 

 

 

 

 

Napsat komentář