Mistr světa je vždy jen jeden – ale co ti druzí ?

V průběhu staletí bylo mnoho hráčů, kteří si osobovali titul nejlepšího hráče světa. Mezi nimi však byly legendy , které svým originálním a kreativním přístupem , či skvělou technikou dokázaly   změnit samotný přístup k šachovému myšlení, přestože nikdy nezískaly titul mistra světa i když byli ve své době jedni z největších šachových myslitelů, se kterými se šachový svět setkal.

Při svých toulkách po zahraničních webech jsem narazil na krátký článek jistého Ashish Acharyi, který se pokusil sestavit desetičlenný  seznam těchto  géniů, založený na objektivních hodnoceních hráčů, i na subjektivních názorech mnoha šach. historiků.

Napadlo mne, že by toto téma mohlo zajímat šachovou veřejnost a pokusím se je tedy v následujících týdnech podrobně zpracovat. Pochopitelně  to nelze  shrnout do jednoho příspěvku, takže každý jeden díl bude věnován jednomu z těchto hráčů, včetně jeho curriculu vitae a vybraných partií. Jak se mi to podaří – zhodnoďte sami.

Díl 1 :

Akiba Kiwelowicz Rubinstein:  Narodil se 1.prosince v  městečku Stawisky, ležícím na severovýchodě Polska, jako nejmladší z 12. dětí rodiny rabínů a učenců, žijících v extrémní chudobě. Deset jeho sourozenců zemřelo na tuberkulózu, stejně jako jeho otec, který zemřel 10 dnů před jeho narozením. Akiba byl vychováván svými prarodiči k tomu, aby se stal rabínem, odešel do Chederu, kde se seznámil ve věku 14.let  se šachovou hrou. Během dvou let , kdy se zajímal o šachovou teorii se rozhodl, že se stane místo rabína šachovým profesionálem. Opustil proto rodinu a přestěhoval se do Bialystoku, ovšem i tam se mu brzy nemohl nikdo rovnocenně postavit, takže  v r.1902 se znovu stěhoval – tentokrát do Lodže, kde vládl do té doby mistr Georg Salwe. Již o rok později s ním Rubinstein sehrál zápas o postup na 3. všeruský šampionát v Kijevě. Zápas skončil nerozhodně 7 : 7 a tak se do turnaje  kvalifikovali oba hráči. Ještě o další rok později už Rubinstein svého soupeře porazil. Svůj mezinárodní debut absolvoval v r.1905 v hlavním turnaji v Barmen a společně s Čechem Oldřichem Durasem se dělili o 1 místo. Tím se stal v očích šach.veřejnost uznávaným mistrem.

Rubinstein se v rychle zlepšoval. Porazil 3:0 známého mistra Jacquese Miesese, na 4.všeobecném mistrovství Ruska sdílel společně se Salwem 1. – 2. místo, poté vyhrál turnaj v Lodži před Michailem Čigorinem ! Na svém postupu k absolutnímu vrcholu skončil na pětistupňovém turnaji v Ostende na vynikajícím 3. místě a v r.1907 vyhrál turnaj v Karlových Varech. V roce 1907 na 5. všeruském mistr. v Lodži  skončil na samostatném 1. místě. Zde také sehrál pravděpodobně svoji nejlepší partii Rotlewi – Rubinstein :

 


Na r. 1909 byl plánovaný zápas mezi Rubinsteinem a Jose Raul Capablancou. Před tím ještě v zápasech porazil známé mistry Richarda Teichmanna, či Marshalla. Bohužel, z dosud neznámých důvodů se zápas neuskutečnil (Britanica , str.207-208)  V roce 1910 se Rubinstejn přestěhoval do Waršavy, ale ke všeobecnému překvapení  na Waršavském šampionátě skončil za Alexanderem Flambergem až na 2. místě.

Kolem roku 1910 patřil Rubinstein k vůbec nejlepším hráčům světa. Byl obávaným pozičním hráčem, ale pokud se naskytla  příležitost ke kombinačnímu řešení partie, neváhal ji dokonale využít.V turnaji v San Sebastianu (1911) porazil ve vzájemné partii Capablancu, ale nakonec skončil za ním na 2. místě. Na rok 1914 byl dohodnut jeho zápas o titul mistra světa s Emanuelem Laskerem, ten však překazilo vypuknutí  1.světové války. Vypisovat jeho úspěchy by zabralo mnoho stran textu, ovšem je nutné připomenout i jeho činnost konsultanta pro mnohé výborné hráče., na př. 3. mistra světa v korespondenčním šachu Alberic O´Kelly de Galway, navštěvovali ho na př. velmistři Yanofsky, Najdorf i Euwe. Velkým přínosem byly i jeho teoretické příspěvky , na př.varianta  Nimcovičovy ind. obrany, či systém proti Tarraschově obr. v Dám.gambitu a další.

Po válce již nebyly Rubinsteinovy výsledky tak přesvědčivé a v důsledku propuknutí duševní nemoci se po roce 1932 zcela ze šachového života stáhl a dožil v ústavu v Antverpách….. Zemřel v ústavu 15.března 1961 v Antverpách.

Garry Kasparov o Rubinsteinovi napsal : „Pečlivá analyza jeho hry ukazuje, že moderní šachy z éry Bovinnika jsou velmi silně ovlivněny hrou Rubinsteina, který byl v podstatě jedním z otců moderní šachové historie.


 

 

 

 

 

 

</div

 

Napsat komentář