Mistr světa je jen jeden, ale co ti druzí? – díl 9 – část 3.

Buenos Aires  ( Konex) – 1979

Turnaj  , sponzorovaný Luisem Ovsejevičem a jeho společností Konex – Canon ( od roku 1980 Nadace Konex). Byli pozvaní i hráči SSSR , jenže když se dozvěděli,že přijede Korčnoj, tak svoji účast odřekli. Co k tomu říct?  Když se sejde hloupost s politickou nenávistí  …..

Hrálo se 5 dní v týdnu od 7. do 22. hodin. Víkend byl rezervován pro odložené partie.Časový limit byl 40 tahů za 2,5 hodiny a poté na další hodinu 16 tahů. Korčnoj kvůli svým dalším povinnostem své dvě partie předehrával.Turnaj nakonec skončil společným vítězstvím Ljubojeviče a Korčného.

 

Čtvrtfinále mistrovství světa  Korčnoj – Petrosjan, Velden am Wörthersee 1980

 

Rok se s rokem sešel a jsou tu opět čtvrtfinálové zápasy nápadníků šachového trůnu. Korčnoj  se  jako finalista minulého cyklu kvalifikoval přímo, jeho osudový soupeř Petrosjan z mezipásmového turnaje v Rio de Janeiro 1979. Ostatní tři zápasy byly Hübner – Adorjan , Portisch – Spasskij a Polugajevskij – Tal. Vítězem je hráč, který jako první získá 5,5 bodu.

Hrálo se v rakouském , jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších  turistických cílů v Rakousku – Velden am Wörthersee, městečku asi s 9.000 obyvateli na jihu Rakouska blízko slovinských hranic. Okres Villach -Land v Korutanech.

Na rozdíl od minulého zápasu stejných soupeřů se tentokrát nehrálo příliš dlouho. K vítězství stačilo Kočnému pouze devět partií , z toho dvě vítězné.

          

 

 

Phillips & Drew Kings, Londýn , 1980

Po mnoho let byl tento turnaj v Londýně nejsilnější. Když se Anglie začala podílet na počtu mezinárodních turnajů, pan Harris, člen rady Velkého Londýna, začal další členy přesvědčovat, aby vložili na pořádání turnaje peníze. Bylo vyčleněno 8.000,- £ a takto zajištěná Britská šachová federace přesvědčila společnost Phillips & Drew, aby vynaložila na tento účel  většinu finančních prostředků.Rada Velkého Londýna přijala bezpečností rizika , spojené s akcí a  a v září 1979  bylo vše připraveno pro turnaj, který se uskuteční v dubnu 1980. Aby byla zajištěna i reprezentativní účast, odletěl do Tilburgu pan Steward Reuben, kde diskutoval o organizaci a možnosti účasti s  Karpovem. K jeho radosti Karpov přislíbil svoji účast a souhlasil, že bude hrát.To slíbili i jiní hráči, ale v prosinci  Sovětská šachová federace oznámila, že nejsou schopni přijmout pozvání pro žádného ze svých hráčů … Nemohl přijet ani Robert Hübner, svoji přihlášku stáhl Hort. Ale hráči jako Korčnoj, Miles,Timman, Larsen, Sax, Short, Nunn atd. byli zárukou kvalitně obsazeného turnaje.

Hrálo se v konferenčním sále County Hall, což je budova, ve které bylo sídlo „Greater London Council“. Stojí na břehu Temže, nedaleko Westminsterského paláce a je chráněnou budovou 2. stupně. Sál pojal 400 diváků a dalších 150 se procházelo po chodbách. Losování proběhlo večer 9. dubna, přerušené nebo odložené partie se hrály v Grosvenor House Hotel, kdy byli také všichni hráči ubytováni.

← County Hall

Korčnoj, i když na turnaj přijel přímo ze čtvrtfinále kandidátů s Petrosjanem a musel být určitě unavený, hrál výborně. V prvním volném dnu sehráli hráči fotbalový zápas s místním mužstvem jihoamerických obyvatel Londýna.  Prohráli sice 3:9 ale list The Guardian  vychválil brankářské umění Korčného  , jako nejlepšího hráče na hřišti…  🙂

Hlavním rozhodčím byl Harry Golombek, který také psal zprávy pro The Times. Turnaj byl zařazen do XIII. kategorie (2554).

 

 

 

Korčnoj – Polugajevskij , polofinále kandidátů, Buenos Aires 1980

← Buenos Aires – Querto Madero

Když se rozhodovalo o místě zápasu, oba soupeři souhlasili  s tím, že se bude hrát v Argentině, která v té době byla ovládaná juntou. Hrálo se tedy v Buenos Aires .Ve druhém semifinálovém zápase se střetli Hübner a Portisch. V obou zápasech by se stal vítězem hráč, který jako první získal 6,5 bodu. Pokud byl stav 6:6, hrály se další 2 partie , pokud i tehdy nebylo rozhodnuto, hrály se další 2 partie. A když ani tehdy   nebylo rozhodnuto, po 16. partiích by se vítězem hráč, který  vyhrál více partií černými figurami. 

Zápas organizovala a sponzorovala Argentinská šachová federace a novinami La Nación. Korčnoj přijel se svou sekretářkou Petrou Leeuwerik a sekundanty Michaelem Francisem Steanem a Yasserem Seirawanem. Vedoucím jeho týmu byl švýcarský právník Alban Brodbeck. Polugajevského doprovázela jeho žena Irina, sekundanti Jevgenij Ellinovič Svešnikov a Orest Averkin. Sovětskou federaci zastupoval Alexej Serov.

Hrálo se ve vzduchotěsném skleněném boxu na divadelní scéně Teatro Premier v centru Buenos Aires. ( viz foto)Oba hráči se vyhýbali i očnímu kontaktu a vzájemně komunikovali pouze prostřednictvím rozhodčích. Manželka a syn Korčného byli i nadále zadržováni v SSSR od roku 1976, kdy Korčnoj emigroval….. Rozhodčími byli  Boris de Greiff a Miguel Najdorf. Ten byl současně „technickým ředitelem“ a denně psal shrnutí do novin Clarin- hlavního konkurenta novin La Nación.

Dramatický moment nastal před 12. partií zápasu. Polugajevskij požádal o odklad , protože vyhrál předešlou partii a vyrovnal stav . Korčnoj využil čas na studium „novinky“, která se hrála před 10. dny v partii Hübner-Portisch ve druhém semifinále. Larsen tam pracoval jako komentátor a poslal tu zajímavost (tah 8. …. Je6) s analyzou  oběma táborům, jenomže Polugajevského tým to nedokázal přečíst…… 🙂  Když pak ve 14. ( poslední) partii Korčnoj tento tah zahrál, začal se Polugajevskij potit, vrtět se nervozně na židli a  čas mu běžel. Když  Korčnoj dosáhl vyhranou pozici, svlékl si kabát, vyhrnul rukávy a agresivně hleděl na soupeře. Publikum na to reagovalo bouřlivým smíchem a oplatilo tak  Polugajevskému jeho podobnou akci ve 12 partii poté, co v ní získal rozhodující převahu.

Korčnoj tedy vyhrál zápas 7,5: 6,5 a postoupil do finálového zápasu kandidátů proti Hübnerovi.

 

 

Finále kandidátů Korčnoj – Hübner, Merano 1980

← Merano a pohled na Palace hotel.

Finálový zápas se konal v historickém a lázeňském Meranu, italském městě ležícím pod pohořím Gruppo del Tessa, v provincii Bolzano, v údolí řeky Adiže. Středověké městské jádro města s domky původních obyvatel z poloviny 13. století navazují  na lázeňské budovy a kolonády. Dominantou Merana je zámek Castel Trautmannsdorf s nádhernou botanickou zahradou. Merano je také partnerské město Pardubic.

Zápas se hrál v Palace hotelu, v jehož sále  se na zápas mohlo podívat denně 600 diváků. Cenový fond byl 110.000,- švýcarských franků, což v té době odpovídalo přibližné sumě 64.000,- dolarů. Rozhodčím zápasu byl pan Henk Folkers. Jako pomocníky při přípravě a průběhu zápasu si Korčnoj najal Yassera Seirawana  a Michaela  Francise Steana. Hübnerovými sekundanty byli Vlastimil Hort, William Martz a Gudmundur Sigurjonsson. Vedoucím jeho týmu byl šachový nadšenec a sponzor Wilfried Wilhelm Hilgert.

Po šesti partiích vedl Hübner 2 : 1 , ale v sedmé udělal hrubou chybu,( ustoupil králem do vidličky a ztrácel věž) prohrál a stejně tak i osmou.  Devátou partii, naplánovanou na 4. ledna si nechal Hübner odložit. Následně si nechal odložit i 10. a 11. partii. Osmého ledna se něco muselo stát- Hübner 9. ledna ráno bez vysvětlení opustil Merano. Korčnoj byl o tom informován během snídaně. V 18. hodin na  tiskové konferenci informoval vedoucí Hübnerova týmu  Hilgert, že Hübner zápas vzdává….. Pozorovatel v Meranu se domnívali, že příčinou jeho resignace byly rozdíly  v názorech mezi Hübnerem a jeho sekundanty. Jiní tvrdí,že spíše došlo ke sporu mezi vedoucími obou týmů ,pod tlakem medií. Došlo to tak daleko, že se někteří snížili až k hrubým urážkám a pomluvám, dokonce i v tisku. Prostě nechutný závěr, nehodný hry gentlemanů , jako jsou (nebo byly ?) šachy.

Buď jak buď, Korčnoj na ostudném závěru zápasu nenese žádnou vinu a zaslouženě  vyhrál   4,5 : 3,5 .

 

 

Lone Pine, California – Open 1981

← Filmové muzeum v Lone Pine, kde jsou uloženy stovky památek na westernové filmy natočené v Alabama Hills.

 

 

 

 

 

 

 

Turnaj, každoročně organizovaný a sponzorovaný legendárním americkým šachovým mistrem Louisem D. Stathamem. Bohužel byl velmi nemocen – trpěl degenerativní chorobou zad a na jaře příštího roku zemřel, stejně jako dlouholetý ředitel turnaje  Isaac Kashdan….. Proto byl tento turnaj posledním.

Turnaj se hrál  jako Open, ovšem s běžným turnajovým limitem od 29. března do 8. dubna 1981.Na startovní listině bylo 61 hráčů. Turnaje se zúčastnili i dva sovětští velmistři- Artur Jusupov a Oleg Romanišin, což bylo důležité znamení a první známkou toho, že bojkot SSSR směrem ke Korčnému oslabuje. Korčnoj se od začátku usadil v čele a až do konce před sebe nikoho nepustil. Na jeho partie bylo radost pohledět – bylo vidět, že se opravdu dobře baví.

 

 

 

Zápas o titul mistra světa – Karpov – Korčnoj , Merano 1981

V italském Meranu se hrál finálový zápas kandidátů Korčnoj – Hübner, který skončil díky Hübnerovi skandálem. Zřejmě jako „náhradu “ FIDE dala pořadatelům možnost ukázat svoje organizační schopnosti v nejvýznamnější zápase. Formát byl stejný jako v roce 1978, tedy vyhraje hráč, který jako první dosáhne 6 výher.

Italský tisk se většinou věnoval spíše politickým otázkám , než vlastnímu zápasu. Manželka i syn byli stále nuceně v SSSR. (Již od roku 1976 !!!)Jeho synovi sovětské úřady slíbili, že pokud se vzdá pasu, bude propuštěn a může ihned odjet ke svému otci. Když to udělal, byl okamžitě povolán do sovětské  armády…. Korčnoj využil příležitost tohoto zápasu ke zveřejnění  situace své manželky a syna a poslal otevřený dopis sovětské vládě, aby je oba propustila. Toto pokračující úsilí s největší pravděpodobností bylo příčinou špatné hry Korčného a Karpov pak snadno vyhrál zápas, který byl později označen jako „Masakr v Meranu. I vrabci na střeše cvrlikali o tom, že s tím sovětská KGB počítala a umetla tak Karpovovi cestu k vítězství.

 Zápas měl začít 19. září, ale naléhání Korčného , že nebude hrát pokud nebude jeho rodina propuštěna, se prezident Mezinárodní šachové federace Fridrik Ólafsson rozhodl jednoznačně odložit zápas o měsíc. Rusové byli pobouřeni (Sic !) Začátkem srpna na zasedání Mezinárodní šachové federace  v Atlantě podali velký protest, po kterém bylo určeno zahájení zápasu na 19. září. Ale protože Merano ještě nebylo připraveno , skutečná hra začala až 1.října. Navzdory silným protestům byl syn Korčného zatčen za „únik z vojenské služby“ a odsouzen na 2,5 roku v pracovním táboře, kde si odpykal celý trest. 

Zápas se konal od 1. října do 19. listopadu 1981. Cenový fond byl 800.000,- švýcarských franků. Po 18. partiích vyhrál Anatolij Karpov 6 : 2 a tím „úspěšně“ obhájil, titul mistra světa.

 


OPEN Lugano 1982

Obrovský Open se 156. účastníky Korčnoj vyhrál se 6,5 /9 . Za ním zůstali Nunn, Spasskij, Karlsson, Mariotti, Ivanov, Teschner atd. Partie se Spasským byla jejich první utkání od  finále kandidátů v Bělehradu 1977/78. Korčnoj ho porazil i v tomto turnaji.

 

Čtvrtfinále kandidátů Korčnoj – Portisch, Bad Kissingen 1983

← Bad Kissingen , kolonáda

V bavorském lázeňském městečku, oáze klidu v Bad Kissingen se hrálo čtvrtfinále dalšího cyklu bojů o titul mistra světa. Hrálo se v císařském sále hotelu Kaiserhof Victoria. Vítězem byl hráč, který jako první dosáhne 5 bodů., což se Korčnému podařilo již po 9. partii. Vyhrál + 3 , – 2 , = 4 .

Pro zájemce o ubytování v hotelu : V současné době je cena za dvoulůžkový pokoj se snídaní „pouhých“ 22.162,- Kč

 

 

Mistrovství světa v bleskovkách – Herceg Novi (Černá Hora) – 1983

 

Před polofinálovým zápasem kandidátů , ve kterém se Korčnoj střetne v Londýně s Kasparovem, si oba soupeři odskočili do Černé Hory, městečka Herceg Novi (viz foto), kde se hrálo Mistrovství světa v bleskovkách. Konečné pořadí jakoby předvídalo i výsledek londýnského zápasu: Zvítězil Kasparov. Na druhém místě byl Korčnoj, bronzovou medaili získal Michail Tal. Následovali Spasskij, Ljubojevič, Timman, Larsen atd.

 


Polofinále kandidátů Korčnoj – Kasparov, Londýn 1983

 ← Londýn, Buckinghamský palác

Původně se mělo hrát v Pasadeně, kalifornském městě nedaleko Los Angeles. Jenže Kasparov nesouhlasil tak vehementně, až FIDE zápas kontumovala ve prospěch Korčného. A začaly – jako obvykle v zápasech, kdy chtějí Sověti Korčného vyvést z rovnováhy- diskuze a snaha zvrátit tento verdikt. Kasparov požádal o pomoc Gejdara Alijeva , delegáta  SSSR ve FIDE a vysokého funkcionáře jak v šachové organizaci SSSR, tak i ve stranickém aparátu KSSS. Ten mu slíbil, že věc urovná a že se určitě bude hrát.

V srpnu zaslali sovětští účastníci turnaje v Nikšiči, do kterého pozvali i Kasparova, Petrosjan, Tal, Spasskij, spolu s Gligoričem  a Larsenem otevřený dopis FIDE, ve kterém ho vyzývali, aby jeho činovníci udělali vše pro to, aby se semifinále uskutečnilo. Kongres FIDE poté rozhodl,že se bude hrát v Londýně na přelomu listopadu a prosince 1983. Kasparov odletěl přes Moskvu do Londýna v polovině listopadu. Zároveň s ním, jako vedoucí delegace letěl profesor Azer Zejnally, lékař Chalid Gasanov, jeho matka a major Viktor Litvinov – „osobní strážce“ – čti politicko-policejní dozor. Se Zejnallym se během zápasu nepohodli , došlo mezi nimi k roztržce a po návratu domů se jejich cesty rozešly.Organizátorkou a duší týmu Kasparova se stala jeho matka Aida. I sovětští funkcionáři pochopili, že má na syna obrovský vliv, hlavně na jeho psychickou pohodu, takže jí nedělali žádné problémy s výjezdem do ciziny. Není vyloučeno, že se o ní ani KGB příliš nezajímalo. Korčnoj se v interview vyjádřil, ,že si ani moc nepřejí, aby nad ním Kasparov vyhrál, protože by byl pro protěžovaného Karpova nebezpečnějším soupeřem. Možná měl pravdu – kdo ví?                                                                          V zápase Korčnoj vyhrál 1.partii a pak následovala série nerozhodných výsledků. Až do šesté partie neměl ani v jedné z nich žádné šance na výhru. Pak se stalo něco neočekávaného: Ráno před šestou partií mu zavolal Botvinnik a na příkladě ze svého zápasu s Flohrem v roce 1933, kdy prohrál 1. a 6. partii a pak vyhrál 9. a 10. partii a pak i  celý zápas. Řekl mu: “ No vidíš, jak jsi na tom lépe, než já.Ty jsi ještě neprohrál tu šestou. Zatím je vše v pořádku. Chce to trochu discipliny a vyhraješ…..“

A v té šesté partii mu  Korčnoj sám pomohl.Chtěl svého soupeře“dorazit“ a v lepší pozici to přehnal a dostal se do horší koncovky. V dohrávce navíc přehlédl záchranu ve věžovce a partii prohrál. Stav byl 3:3. V dalším průběhu už Kasparov vyhrál 3 partie z pěti a zvítězil celkovým skore 7 : 4 .

Neodolám, bych nepřidal svoji vzpomínku na Kasparova. Bylo mu tuším 15 let, když hrál na turnaji v Ostravě. Byl to zřejmě jeho první výjezd do zahraničí. Sledoval jsem jeho partie a byl jsem naprosto unešen jeho způsobem hry, s jakou lehkostí předváděl plány hry a kombinace . Ten turnaj vyhrál a tehdy, fascinován jeho hrou, jsem pronesl: „Tohle je budoucí mistr světa…. “   A byl !   Přidávám 1. a 6.partii zápasu.

 

 

Wijk aan Zee – 1984

 ← Bewerwijk ( na obzoru jsou viditelné „hoogovens“ – vysoké pece)

Turnaj byl nejdříve nazývaný „Corus Chess Tournament“, později „Hoogovens Chess Tournament“. Hoogoven znamená v holandštině „vysoká pec“. Koná se každoročně, obvykle v lednu v malém městečku Wijk  aan Zee, součásti města Bewerwijk v severním Holandsku.V Bewerwijku se hrálo od roku 1938 do roku 1967 (kromě roku 1945)  a poté ve Wijk aan Zee.

V počátcích turnaje hráli pouze čtyři hráči a všichni pozvaní pocházeli z Nizozemska. První vítězové byli v roce 1938 Holanďané Philip Bakker a Jilling Van Dijk. Mezinárodním se turnaj stal od roku 1946 a od roku 1960 byl zjevně silnou a populární událostí.V dnešní podobě je pokládán za tradičně nejsilnější turnaj roku, s názvem Tata Steel.

 

Viktor Korčnoj musel dlouho čekat , než byl sovětskou šachovou federací do turnaje  nominován . Dočkal se až v roce 1968 ( to byl první turnaj, který sehrál jako Wijk aan Zee) a zvítězil s obrovskou převahou, když vyhrál prvních 8 kol a ziskem 12 bodů z 15. partií. O plné tři body za ním zaostali na dalších místech Portisch, Tal a Hort ! Vyhrál zde celkem čtyřikrát. V tomto roce se dělil o první místo s Beljavskim , ziskem 10 / 13 . ( bez prohry)  Za nimi zůstali na dalších místech Nikolič, Andersson, Adorjan, Miles, Tukmakov, Van der Wiel, Sosonko , Ree, Torre atd. Likvidaci soupeřů ukazují na př.tyto partie:

 

 

 

Titograd 1984

 ↓ Podgorica.  Na náměstí vlevo – Apart hotel Premier,dějiště turnaje

 

Turnaj na počest 40. výročí osvobození Titogradu partyzány v prosinci 1944. Po rozpadu Jugoslávie se město v Černé Hoře vrátilo ke svému původnímu názvu Podgorica. O 1. místo se Korčnoj rozdělil s Velimirovičem, na 3. místě skončil Tal a následovali Tajmanov, Zapata, Kudrin, Cebalo, Csom atd.

Kuriozitou turnaje byla partie Korčného s Popovičem, kdy se „tvrdohlavý“ Viktor pokoušel od 75. tahu vyhrát s Materiálem K + 2 S : K + J. Partie skončila smírem ve 105. tahu ……

 

 

Zápas SSSR  .- „Zbytek světa“ – Londýn 1984

← Londýn/Dockland – vzadu je vidět City.

První zápas SSSR-proti zbytku světa, se konal na přelomu března a dubna v Bělehradě roku 1970. Tehdy to byla do té doby nevídaná akce a pro  šachovou veřejnost to byl „Zápas století“, který shromáždil nejlepší hráče světa.Spor mezi Fischerem a Larsenem o tom, kdo by měl hrát na 1.šachovnici byl vyřešen překvapivým souhlasem Fischera, že bude hrát až na 2.desce. Nakonec Fischer nehrál a Larsen byl náhradníkem.Zápas tehdy SSSR vyhrál těsně 20,5 : 19,5. Larsen porazil Spasského 2,5 ze tří (+ 1 proti Steinovi) a Fischer deklasoval 3  : 1 Petrosjana. (Foto níže = Korčnoj) ↓

Organizace 2. ročníku v roce 1984 však tak snadná nebyla.Bylo nutné zařídit souhlas Korčného, který  těsně před tím vyhrál turnaj v Pasadeně ( porazil tam Kasparova),  navíc krátce před konáním zápasu stáhl Bělehrad svůj slib a bylo nutné rychle najít nové místo , i nové sponzory. Do zahájení zbývaly dva týdny, takže prezident FIDE Florencio Campomanes zavolal do Londýna Ray Keenea  , jestli by British Chess Federation mohla zápas zachránit. V neuvěřitelně krátké době se to podařilo a zápas byl přeložen do London Docklands. Sponzoring zajistila London Docklands Development Corporation a pan M.M. Hasan, bohatý šachový nadšenec z Indonésie. Ten byl za odměnu jmenován kapitánem družstva světa. Celou dobu se zajímal o hru, ale organizační záležitosti ponechal samozřejmě na skutečném kapitánu Luboši Kaválkovi. Kapitánem SSSR byl Dr.Krogius , psycholog a šachový velmistr. Hrálo se v hotelu v centru města na Totenham Court Road. Prostředí tentokrát nebylo příliš luxusní ,ale zajistit vše během 14. dnů byl stejně velkým úspěchem pořadatelů.

←  hrací místnost

Za SSSR nastoupili: Karpov, Kasparov, Polugajevskij, Smyslov, Vaganjan, Beljavskij, Tal, Tazuvajev, Jusupov, a Solov. Náhradníci:Tulmakov a Romanišin.

Družstvo světa: Anderssn, Timman, Korčnoj, Ljubojevič, Ribli, Seirawan, Nunn, Hübner, Miles,Torre.Náhradníci: Chandler a Larsen.

Korčnoj hrál na 3. šachovnici a hrál skvěle. Porazil Polugajevského +2, =1 a ve čtvrté partii už za sebe raději nechal hrát náhradníka Tukmakova, ale ten nedopadl lépe a odešel také s porážkou.   Podrobnosti najdete tabulce.

                                                                         
 

Linares 1985

← Linares

Prohraný zápas s Kasparovem v  roce 1983 znamenal pro Korčného počátek postupného ústupu z absolutní světové špičky.Účastníkem elitních velmistrovských turnajů však zůstal ještě hodně dlouho – téměř do svých 70.let. Ten poslední hrál v roce 2000 v holandské Wijk aan Zee. Do té doby je ještě dlouho  – nyní jsme v roce 1985….

„5. Torneo Internacional de Ajedrez , Ciudad de Linares“ se konal pod vedením Luise Rentera Suareze. Předsedou organizačního výboru byl starosta  města Linares Don Alfredo Catalán Garcia. Turnaj byl zařazen do XIV. třídy. Sponzory byla Junta z Andalusie, Španělská šachová federace, Vyšší sportovní rada a Zemská rada.Soutěžilo 11 velmistrů a mistrů – původně přihlášený mistr světa Anatolij Karpov se omluvil pro únavu ze zápasu s Kasparovem. Korčnoj nastupoval jako světový hráč č. 7 .

Podívejme se jak si Korčnoj poradil se světovým hráčem č. 3 :

 

Tilburg Interpolis 1985

 

9. ročník turnaje Interpolis, který se konal  v nizozemském Tilburgu ( viz foto )byl zařazen do 15. kategorie. Na rozdíl od minulých ročníků, které se hrály jednokolově, byl v tomto roce turnaj dvoukolový. Pět hráčů z osmi startujících hrálo na začátku léta v mezipásmových turnajích. Cenový fond byl 86.500 holandských guldenů, z toho  20.000,- guldenů pro vítěze. Ředitelem turnaje byl Jan Rennings – velmi se mu nový systém turnaje líbil. V místnosti byly pouze 4 stolky a 4 demonstrační desky a vše bylo perfektně přehledné.

Během 3. kola v partii s Romanišinem postihly Milese extrémní bolesti zad. Musel brát během hry léky proti bolesti a hrát vleže  na masážním stole. Stejně musel hrát i další kola, aby byl schopen turnaj dohrát. Dokonce si musel odložit partii 6.kola. Někteří hráči tvrdili, že se necítí dobře, když musí hrát s ležícím soupeřem. I přes tyto problémy se Miles udržel na předních pozicích a nakonec skončil na děleném 1. – 3. místě s Hübnerem a Korčným – všichni s 8,5 / 14. a sumy pro první 3 vítěze (47.500,-guldenů) si rozdělili. Úspěch Milese byl o to pozoruhodnější, že většinu turnaje musel kvůli bolestem zad odehrát na nemocničním vozíčku vleže! Korčnoj s Timmanem poté odjeli na turnaj kandidátů do Montpellier. Korčnoj potvrdil svoji pozici 5. hráče světového žebříčku.

 

 

 

Turnaj kandidátů – Montpellier, 1985

←  Montpellier – osmé největší město Francie, ležící  na jihu Francie, cca 130 km západně od Marseille , 10 km od pobřeží Středozemního moře. Z 280. tisíc obyvatel je třetina studentů – sídlí tady starobylá univerzita, která bla již od středověku kulturním centrem Francie.

A právě zde se konal turnaj kandidátů mistra světa. Do té doby se nekonala ve Francii žádná podobná akce.Poloha na pobřeží, velmi dobré klimatické podmínky celková organizace byly kladně přijaty jak mezi hráči, tak samotnou FIDE, Hracím místem bylo Salle des Rencontres v Maire du Polygone. Celkový rozpočet byl jeden milion franků, tedy téměř 100.000 anglických liber ( včetně nákladů na vedlejší turnaje), z toho 31.000,- £ pro prvních 8 hráčů. Hlavním organizátorem  byl Jean Ply a Cercle d´Echecs Alekhine du Monpelier.

Pro Korčného to byl jeden z nejméně vydařených turnajů- v zákulisí probíhaly debaty, že je unavený cestováním z turnaje na turnaj a vzhledem ke zvyšujícím se věku , by měl více odpočívat….

Uvádím jednu ze dvou vyhraných partií Korčného. Koncovka byla v jeho provedení opravdu kouzelná.

 


V dalších měsících sehrál Korčnoj ještě mnoho partií na několika turnajích, a ne bez úspěchu. Na př.vyhrál bez prohry Brusel /OHRA/ Open  1985 před Spasským, následovali Van der Wiel, Sax, Nunn, Grünfeld, Zsuzsa Polgárová, atd, Berlín Sommer Open 1985 1.-2. místo se Subem, před Saxem, Gheorghiu, Quinteros, Miles atd. Toronto Open   
1.-2. s Ivanovem,  před Benjaminem, Dlugy, Spraggett atd., Švýcarský  championat 1985 s 8/9 bez prohry  atd. Na turnaji  Wiener Open 1986 dělil 1. místo s Beljavskim, následovali Ftáčník, Gheorgiu, Karpov , Nun, Quinteros, Spasskij atd.

V roce 1988 hrál opět na mega turnaji Hoogovens ve Wijk aan Zee s výborným výsledkem 9,5 bodu ze 13. partií. Opět dělil 1.-2. místo, tentokrát se Shortem . Za nimi zůstali na př.Andersson, Nogueiras, Zapata, Miles, Sosonko, Van der Wiel atd. Korčnoj se tak stal rekordmanem za největší rozpětí mezi výhrami  – 19 let !!!

 

  1. Euwe Memoriál – Amsterdam 1987

 Amsterdam, Oude Park     1. ročník memoriálu Dr.Euweho, bývalého mistra světa organizovala Vereinigde Spaarbank v Amsterdamu od 7. do 14. května 1987. Byli pozváni čtyři přední světoví velmistři – bývalý mistr světa Anatolij Karpov (2710), Viktor Korčnoj (2625), Jan Timman (2590) a John Van der Wiel (2590). Průměrné ELO zařadilo tento turnaj do kategorie XVI. Ve dvoukolovém turnaji dominoval Karpov, i když se tentokrát k němu přidal nizozemský talent Jan Timman.Z konečné tabulky vidíte, že Korčnému se příliš nedařilo, i když remis s Karpovem se určitě počítá mezi úspěchy.

 

Beer Sheva – 1988

V hloubi izraelské pouště leží město Beer Sheva , které patří mezi nejstarší města světa.Vzniklo pravděpodobně  již před deseti tisíci lety. Podle pověsti se zde usadil Abrahám po zániku Sodomy a  Gomory. Leží v Negevské poušti. Bylo vždy křižovatkou mezi Sýrií, Egyptem a Jordánskem. Každoročně se zde koná keramické symposium , na které se sjíždějí tvůrci ze všech končin světa.  Zatímco v samotné Beer Shevě žije většinou střední třída obyvatel, má tři bohatá satelitní předměstí Omer , Metar a Lehaví s upraveným okolím , soukromými vilami a palmovými háji. Nedaleko města stojí tisíce let staré ruiny  původního města.Na Beer Shevu si jistě dobře pamatuje fotbalové mužstvo Slávie Praha….

V samotném turnaji vyhrál Korčnoj – 9,5 / 14 před Gurevičem, Greenfeldem atd.

 

Světový pohár – Brusel 1988

← To opravdu není normální koberec pokrývající náměstí v Bruselu – to jsou  květiny !

Úsilím Asociace  velmistrů (GMA) byl vytvořen okruh lukrativních šachových turnajů pro nejlepší velmistry. Celkem se konalo 6 akcí: Brusel 1988, Světový pohár Belfort 1988, Mistrovství světa v Reykjavíku 1988, Světový pohár Barcelona  1989, Světový pohár Rotterdam 1989 a Světový pohár Skelleftea 1989.

Bylo pozváno 25 hráčů : Ulf Andersson, Alexander Beljavskij, Jaan Ehlvest, Johann Hjartarsson, Robert Hübner, Anatolij Karpov, Garry Kasparov, Viktor Korčnoj, Ljubomir Ljubojevič,  Predrag Nikolič, Jesus Nogueiras, John Nunn, Lajos Portisch, Zoltán Ribli, Valerij Salov, Gyula Sax, Yasser Seirawan, Nigel Short, Andrej Sokolov, Boris Spasskij,  Jonathan Speelman, Michail Tal, Jan Timman, Rafael Vaganjan a Artur Jusupov. Každý hrál na čtyřech  ze šesti akcí a jeho 3 nejlepší výsledky se započítávaly do pořadí Světového poháru.

Do Bruselu bylo pozváno 17 hráčů z tohoto seznamu a aby byl seznam sudý, doplnil je domácí hráč Luc Winants. Po čtyřech kolech ale musel kvůli úmrtí bratra odstoupit Rafael Vaganjan. Korčnoj ve svých 58. letech  už pouze s největším úsilím odolával mnohem mladším soupeřům, navíc v tak dlouhém a náročném turnaji…

 


V srpnu 1988 vyhrál Korčnoj vAmsterdamu turnaj „OHRA“ .Na dalších místech skončili: Nunn, Nikolič, Hort, Van der Wiel, Ljubojevič atd.

 

Barcelona – World Cup 1989

V turnaji  Světového poháru v Barceloně se Korčnému dařilo o mnoho lépe. Za výsledek 9,5 / 16 se opravdu stydět nemusí.

Katedrála Sagrada Família je natolik známá, že ji snad představovat nemusím.

 

Tilburg – Interpolis  1989

 

Ještě lépe se Korčnoj prezentoval na turnaji Interpolis v Tilburgu.8,5 bodu ze 14.partií s jedinou prohrou s Karpovem připomíná Viktorovy „staré, dobré časy“. Partie s Ivančukem je toho důkazem. Navíc dávám pěknou partii s Kasparovem, přesto, že ji prohrál.

 

 

World Cup – Skelleftea 1989

 

Skelleftea neboli „Zlaté město“ je sedmdesátititisícové město ve švédském okrese Västerbotten. Je známé jako historicky průmyslové, zvláště těžbou zlata ( mimo jiných rud). Politicky je baštou sociální demokracie. Sídlí tu známý švédský hokejový tým AIK Skelleftea, několikanásobný mistr Švédska.

Letos se tu hrál další díl Světového poháru, kterého se zúčastnil i Korčnoj. Vzhledem k silné konkurenci, v čele s Kasparovem, dosáhl průměrného výsledku 6 / 14 bodů.